Neúspěch

27. března 2017 v 18:20 |  Motivační kecy
Jsem člověk, který neúspěch přijímá velmi těžce. Zároveň ale také vím, že je tak nějak součástí všech našich životů. Je ale vážně tak moc důležitý? K čemu to je, když se při každém neúspěchu cítím, jako bych prošla zkouškou ohně?

Vždy jsem chtěla být učitelkou. Šla jsem na pedagogické lyceum a plně se věnovala studiu. V posledním ročníku se mi naskytla přítežitost odbýt si povinnou praxi zajímavou činností vychovatele na škole v přírodě. Plna očekávání jsem vyjela přes celou republiku, abych se dostala na místo. Nepříjemné mlčenlivé tváře ostatních vychovatelů a vedoucích už mi mohly ledacos napovědět. Toto nebude zrovna příjemná zkušenost.
Děti byly skvělé a dokonale jsme si spolu rozuměli. Ale kromě těch mých malých roztomilých ratolestí tam o mě nikdo ani nezavadil, i když jsem vynaložila tolik úsilí na snahách začít přátelské konverzace s kýmkoli z tábora. Hlavní vedoucí mě nenáviděla už od počátku, a i když jsem se skutečně snažila a ani chvíli nezahálela, vyslovila větu, která mě dostala na kolena: "Tebe tady příště nechci, z tebe učitelka nikdy nebude." Ten večer se mi sice přišla omluvit, že je toho na ní hrozně moc, toto nechtěla říct a prý to s dětmi moc umím. Ale její slova mi znějí v hlavě do teď.

Hlásila jsem se na výšku. Tak strašně moc jsem se chtěla dostat na svůj vysněný obor! Jenže jsem přijímačky příšerně zkazila. Protože jsem se výsledky měla dozvědět až za dva měsíce, žila jsem v přesvědčení, že můj sen studovat umění zkrátka nevyšel. A znova jsem se cítila příšerně. Jako by se mi sesypal celý svět, jako by se zhroutil vesmír a na zemi nezůstalo nic, co by stálo za to. Vím, že možná dost přeháním, ale jsem vážně trochu přecitlivělý člověk (no a co). Brečela jsem a cítila se zoufale.

No a nedávno jsem hledala brigádu. Mé očekávání, že najdu naprosto perfektní brigádu třeba někde v butiku, která mi bude časově vyhovovat a dostanu příjemné finanční ohodnocení, moc nevyšel. Chodím po ulici se zeleným košíčkem a prodáváním plyšáčků a magnetek vydělávám peníze pro neslyšící paní. A nevydělám si téměř nic. V recenzích brigádníci psali, jak se dají vydělat naprosto skvělé peníze. A ony se vydělat dají, ale musíte mít zkrátka dobrý den. A ten se ne vždy poštěstí. Celý minulý týden jsem chodila a snášela nepříjemné odbývání, mávání rukama, zamračené obličeje a odstrkování. Taky to dokáže fakticky hodně zkazit skvělou náladu a první jarní dny.

Zpětně si ale vždy uvědomím, že i tyto malé neúspěchy a zklamání byly k něčemu dobré. Díky špatné zkušenosti na škole v přírodě jsem přesedlala na jiný obor. Bez toho bych určitě teď studovala pajdák, motala se s matikou a přemýšlela, proč to sakra dělám. Uvědomila jsem si, že toto není směr, kterým chci v životě kráčet. A našla jsem obor, který z celého srdce miluji.
Zklamání z přijímaček, které jsem přece jen nakonec zdárně složila, mi pomohlo uvědomit si, že ne vždy všechno vyjde podle našich představ. A že mám v životě opravdu špatně nastavené priority. Občas se zkrátka musíme vzdát něčeho, po čem tolik toužíme. A bolí to. VŽDYCKY poté ale přijdou mnohem lepší věci (minimálně obrovská raodst z toho, že jsem ve skutečnosti nezklamala).
A brigáda...no, lidé jsou zkrátka zlí. A my, hodné citlivé duše, se s tím musíme naučit žít.

Všem vám tedy přeji zdárné zdolávání neúspěchů. Ale hlavně, ať je těch úspěchů mnohem více než zklamání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 27. března 2017 v 18:33 | Reagovat

Věřím, že se vše obrátí k lepšímu!! :)

2 sugr sugr | E-mail | Web | 27. března 2017 v 20:08 | Reagovat

Tvoje věta: "A my, hodné citlivé duše, se s tím musíme naučit žít." je víc než pravdivá. Citlivé duše se v dnešní době moc nenosí a musí skutečně bojovat, nic jiného jim nezbývá.:-)

3 Felix Felix | E-mail | Web | 27. března 2017 v 21:18 | Reagovat

A který ten obor sis nakonec vybrala? Jo, já vím, jsem zvědavec... ;)

4 Womansdiary Womansdiary | 27. března 2017 v 23:19 | Reagovat

[3]: Dějiny umění :)

5 Womansdiary Womansdiary | 27. března 2017 v 23:21 | Reagovat

[2]: Ano, bohužel. Není pak ale nic lepšího, než když najdeš jednu podobnou duši, která ti rozumí :)

6 sugr sugr | E-mail | Web | 28. března 2017 v 18:54 | Reagovat

[5]: Kde jí hledat?
Nevím o žádné takové!:-(

7 Siginitou Siginitou | Web | 29. března 2017 v 11:18 | Reagovat

[2]: Souhlasím pně s tebou :)
Bohužel už je to tak. Nezbývá než nabrat sílu a bojovat.
Ale když člověk najde podobnou duši jako je on sám tak je to něco úžasného.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama